Již celé tři roky uběhly od doby, kdy nás první bezejmennou kolekcí oblažil (stále ještě pouze projekt?) ENGINE. Zpěvák Ray Adler žije zřejmě v domovských FATES WARNING pod bičem otrokáře Jima Matheose, čili k realizaci vlastních hudebních myšlenek nezbývalo jiné cesty, než prezentovat je hudebně pozitivní veřejnosti touto formou. Na pomoc přibyl kytarista Bernie Versailles coby druhý hlavní mozek a rytmickou sekci obhospodařují basák Joey Vera a tlučoun Pete Parada. Budiž tedy motoru povolen druhý zážeh…

Letošní "Superholic" z prvotiny vychází beze vší pochybnosti. Stále se jedná o natlakovaný power metal, stavěný především na hustých podladěných kytarách a mnohotvárném vokálu. Vyznívá samozřejmě mnohem ostřeji a tvrději než přece jen nadýchanější produkce FATES WARNING, na druhou stranu ovšem také do značné míry jednodušeji. Záměrná rezignace na přehnanou ekvilibristiku je pak pravým požehnáním zatěžkané atmosféře celého dílka. Pravda nekoná se žádná přehlídka hitů, žádné žně nových killer songů typu "Falling Star", "Taste" nebo "Bear Your Cross" (i když taková "Home" si zvýšenou pozornost určitě zasluhuje!), zato celá nahrávka drží pohromadě silou rychleschnoucího lepidla. Možná trochu paradoxně nevyčnívá ani skvěle uchopený cover "Fascination Street" od pop-rockových truchlivců THE CURE (jakoby ve stylu amerických NEVERMORE). A pokud žehnám dusivé atmosféře, bylo by velkým opomenutím nezmínit se o tradičně úžasném hlasovém fortelu páně Adlera. Šeptá, spílá, křičí, ale hlavně zpívá a je to především jeho naléhavý hlas, který vyčaruje kupříkladu z nutkavé "The Perfect Star", již zmiňované parádně melodicky vyklenuté "Home" nebo plazivě morbidní "Save Me" jedinečný zážitek.

Sympatické sdružení, sympatická snaha vyšlapat si vlastní stopičku z labyrintu kovového marastu. A přestože se předchůdkyně z devětadevasetého poslouchala přece jen o ten pověstný chloupeček (rozuměj půlbodík) radostněji, o výslednou kvalitu strach mít nemusíte. Motor totiž stále burácí v hodně vysokých otáčkách…